Ostrov Lastovo

Chorvatsko, Jižní Dalmácie

Ostrov Lastovo patří do jihodalmatské ostrovní skupiny a leží cca 15km jižně od ostrova Korčula a západně od poloostrova Pelješac. Kvůli své velké vzdálenosti od pobřeží působí osaměle a z dálky to vypadá, jakoby se Lastovo utápělo v modři nebe a mizelo pod mořskou piráty. Římané ho nazývali Císařským ostrovem. O jeho minulosti svědčí i překrásné stavby z bílého kamene. Ostrované na Lastovu již čtyři sta let uchovávají starou tradici lidového karnevalu v době masopustu - Poklad - kterým se oslavuje pomoc svatého Jiřího při obraně ostrova.

Ostrov Lastovo s vrcholkem Hum (417 m. n. v.), patří k dosud neobjeveným místům Chorvatska. Ilyrové dali ostrovu jméno. Ladesta (ve 4. stol. př. Kr) a Řekové jej přejmenovali na Ladestanos, z něhož se později vyvinul dnešní název ostrova. Má nejen přírodní, ale také kulturní a historické bohatství. Mezi kopci rozkládající se krasová pole střídají malé osady, kterých je v současné době asi sedm.
Největší obcí a správním střediskem celého ostrova je vnitrozemské Lastovo (750 obyv.), následuje trajektový přístav a letovisko Ubli (350 obyv.). Malá turistická letoviska Zaklopatica na severním pobřeží a Skrivena luka na jižním pobřeží zatím turisté objevují. Ostrov má většinou příkré břehy. Na jihu je široký a hluboký záliv sloužící jako dobré kotviště. Borový les na nedalekém mysu Struga (s majákem) příjemně v letním horku stíní.
Na ostrově jsou také před větry dobře chráněné zálivy Velo a Malo jezero. Od roku 2006 je Lastovo a Lastovské souostroví jedenáctou chráněnou krajinnou oblastí Chorvatska. Ostrov s velmi příjemným podnebím patří sice k místům s největším počtem hodin slunečního svitu, hned za Hvarem, ale mimořádně příjemné větry maestral a levant zmírňují letní vedra. Je vyhledáván milovníky přírody, klidu, romantických úplně opuštěných krásných zátok daleko od obydlí. Stal se pojmem zejména pro množství ryb.
Na Jadranu nejsou bohatší loviště tzv. modré ryby (plava riba), langust, murén a některých dalších ceněných druhů ryb než vody kolem Lastova.
Ostrov má také další zvláštnost a to tmu, která velmi často umožňuje sledovat krásné přírodní jevy, například světelné "závoje", které se tvoří za pohybujícími se předměty, nádhernou mléčnou dráhu, nebo mlhoviny a hvězdokupy viditelné pouhým okem. Jinde obtížně pozorovatelný jev a to zodiakální světlo, což je slabší bratr mléčné dráhy a jedná se o osvětlený meziplanetární prach. Světlo je méně jasné než mléčná dráha, proto ho od nás jen stěží uvidíme. Ne vždy jsou ale podmínky v průběhu roku na pozorování vhodné, proto je lepší výlet za zodiakálním světlem raději konzultovat s místní hvězdárnou.
Na Lastovu se dochovaly některé zvláštnosti nejen ve folklóru (krásné lidové kroje, starobylé zvyky a slavnosti), ale i v kulinářství (připravují se tu některé pokrmy, s nimiž se jinde na Jadranu nesetkáte). Ke všemu se tu pije skvělé zdejší víno maraština.
K výletu lze doporučit některý ze čtyřiceti starých kostelíků, které jsou na zajímavém místě, většinou s pěknou vyhlídkou. Nejcennější z nich je ten nejstarší, předrománský kostelík sv. Lukáše, při staré cestě z Lastova do Ubli (přibližně v polovině cesty). Za výlet stojí i kostelík sv. Jiří z 15. stol., na nejvyšším bodě ostrova. Do zátoky Skrivena luka se chodí ke kostelíku sv. Michala ze 14. - 15. stol. (z Lastova 7 km). Některé jsou však již pouze ve zříceninách.